Tokage - Potomci Draků - X

28. července 2013 v 15:36 | Tokiko |  Tokage - Potomci Draků
Část psaná Tokiko =w=





,,Do hajzlu…" vyklouzlo Hikari, když ji v posledních 40 sekundách proběhlo hlavou už několik plánů. Všechny skončili jejich zajetím, nebo hůř smrtí. Bylo jich až moc. Co tu vlastně dělali? Tohle je území kuro. Proč je tu kuro nechali být? Byli moc zaměstnaní chytáním míšenců?
,,Hikari? Nějaký plán?" zeptal se Daisuke když se narovnal a trochu vyděšeně udělal pár kroků zpět.
Hikari taky zacouvala. V té chvíli se Hikari honily hlavou spíš sprostá slova než plány na poražení jejich největšího nepřítele.
,,Co bys vymýšlel? Padáme odsud!" hrkla hnědovláska a otočila se na podpatku. Možná by se jí plán i povedl, ale z ničeho nic ji něco stáhlo zpět. Soudě podle toho, že se jí najednou špatně dýchalo, ji někdo zatáhl za kapuci pláště.
,,Zatroleně!" hrkla když ji jeden z Mashibáků nasadil kravatu. ,,Vypadni ..odsud!" zavrčela Hikari na svého kamaráda Daisukeho, který tam jen tak stál, rozhodujíc se co udělat.
,,No to určitě… Rozhodně vás tady nenechám!" křikl hnědovlasý.
Zrychleně vytáhl z rukávu svůj kunai a rozběhl se přímo proti muži který držel Hikari. Hnědovláska se v duchu facepalmovala. Ještě než k nim ale doběhl, srazil ho někdo další. Daisukemu se zatmělo před očima a ztratil vědomí. To samé čekalo Hikari z nedostatku kyslíku.

Rin pomalu otevřel svoje uhlové oči. Nacházel se v cele. Všude okolo byli míšenci, a poblíž leželi dva jeho týmoví partneři a Lucy. Jak že se sem dostal?,Ah, už vím… Když jsme vyběhli z té jeskyně, čekali tam Mashibáci… Grrr, zasrani hnusní…' přemítal Rin naštvaně. Štvalo ho, že nebyl schopný něco udělat. Pomalu vstal a dobelhal se ke svým týmovým partnerům. Popadl černovlasou Lucy za obě ramena a rázně s ní zatřásl.
,,Do háje Lucy! Vzbuď se se!" zaprosil Rin, když dívka konečně otevřela oči. Rinovi se ulevilo a nevědomky ji objal.
,,R-ri….ne…." hlesla červenající se Lucy a taky Rina obejmula.
,,Ugh, co je to tu za kravál?..." ozvala se Hikari a párkrát zamrkala krvavě rudýma očima. Chvíli se dívala na Rina a Lucy s rukou na bolavé hlavě. Pak jí to došlo. ,,Daisuke!" Vyšvihla se do sedu a rozhlédla se kolem sebe. Okamžitě uviděla hnědovláskovo bezvládné tělo, jak tam jen tak ležel.(Protože zpravidla se bezvládné těla nehýbou) ,,Daisuke! Vzbuď se!" Hikari mu zatřásla jedním ramenem, ale chlapec nereagoval. ,,Dai!"
Hikari s ním znovu zatřásla. Když v tom jí to došlo. Daisuke….. Spal.
,,Hikari?" zeptal se Rin opatrně. Hnědovláska se třásla. Třásla se zlostí.
,,Daisuke….Tokage…" zavrčela hnědovláska, a Rinovi se zdálo, že viděl v jejím oku zalesknout slzu. V té chvíli Hikari hnědovláska praštila vší silou do břicha. ,,Takže já se tu o tebe bojím a ty si tu v klidu spíš ty mrcho žroute!" štěkla po něm.
,,Co-co?! Já jsem vzhůru sensei!" Daisuke se vyšvihl do sedu a zmateně se rozhlížel kolem. Viděl roztřesenou Lucy a Hikari, a lépe vypadajícího, avšak stále zraněného Rina. ,,Uuf, zdálo se mi, že jsem byl ve wrestlingové aréně, a můj soupeř mi dával pěkně na frak… Fjů, dokonce i břicho mě bolí po tom jeho posledním úderu!"
Všichni, kteří byli dříve vzhůru si vyměnili pohledy.
,,Co? Co je s váma?" zeptal se zmateně Dai, zelenýma očima tikajíc z jednoho člověka na druhého.
,,Nic, ty zatracení mrcho žroute!" jeho hnědovlasá Kamarádka nafoukla tváře, založila ruce na prsou a podívala se jiným směrem. Daisuke odtušil, že je na něj naštvaná, ale netušil proč. ,Vždyť jsem celou dobu spal, co jsem mohl provést?...' přemýšlel Daisuke až se mu z hlavy málem kouřilo.
,,Co budeme dělat teď? Nehodlám tu hnít moc dlouho.." zeptal se černovlásek zkoumajíc mříže. Třeba tam byl nějaký povolený bod, větší díra, aby mohli prostrčit alespoň dítě. Ale nic.
,,Můžeme vůbec něco dělat?" konstatovala Hikari a posunula si nakřáplé brýle výš na nos ,,Myslím tím, je tu genin, zranění kuro, dva Tokage bez chakri a spousta neschopných míšenců. Ale vážně, je jich tolik, kdyby nám prostě pomohli-"
,,Hikari většina z toho jsou děti mladší než my.." povzdechl Rin nad svojí kamarádkou. Hikari švihla pohledem po Lucy.
,,Tohle dítě si vedlo dobře. A já když byla jejich věku, dostávala jsem se z horších situací. Ale sama, neměla jsem s sebou bandu pitomců." Odfrkla si hnědovláska. Daisuke jen protočil oči.
,,Ale Kari-chan, ty máš nadprůměrné IQ, to se nepočítá!" snažil se ji Daisuke povzbudit ,,Určitě na něco přijdeš!"
Hikari mu pokus o rozveselení oplatila káravým pohledem a Daisuke pochopil, že by měl zmlknout.
,,Daisuke má pravdu." Přerušil je zase Rin a Hikari myslela, že mu v tu u chvíli jednu vrazí ,,Musí tu být možnost jak se tu dostat."
,,Jasně, jestli sis s sebou vzal pilu na železo, pilník, nebo ocasého tak jo, něco by se dalo vymyslet." Zamručela uraženě Hikari. To ona tu byla tu chytrá, jako vždy. Pokud říká, že se odsud nemůžou dostat, tak je to pravda.
,,Promiňte!" přerušil je příchozí blonďák s červenýma očima. ,,Nemohl jsem vás přeslechnout. Jmenuju se Miki. Miki Tokage." Daisuke se přirozeně usmál, Rin se na něj podíval s menším náznakem úsměvu, a Hikari po něm švihla nenávistný pohled.
,,Tokage? Vážně? Míšenci se opovažují nosit naše jméno?" zavrčela Hikari. Dnes už ji prostě všechno štvalo. Nic nešlo podle plánu, a ke všemu tu byla ve vězení se spoustou míšenců, a aby toho nebylo málo, byla to základna Mashibů. Prostě perfektní den na to, aby ji lidi nechali o samotě a ona si mohla číst nějaké dobré yao-….. knížku.
,,Hikari." Napomenul ji Daisuke a zase se obrátil na Mikiho. ,,Těší mě. Já jsem Daisuke. Tohle je Rin, Lucy a tenhle mrzout Hikari. Neber si to osobně, měla špatný den." Mrkl na chlapce Dai.
,,Pravda, neber si to osobně, já jsem na míšence alergická obecně." Zavrčela zase Hikari.
,,Já jen že jsem slyšel, že hledáte cestu ven." Začal Miki. ,,Napadlo mě, že bychom tam mohli poslat jednoho z našich ještěrů."
Daisuke se praštil do čela a Rin se pousmál, když uviděl červenající se Hikari.
,,Copak, naštvaná že míšence to napadlo, a tebe ne?" popíchl ji Rin. Přitom doufal, že to pochopí jako myšlený vtip.
,,Nesnáším ještěry, a taky nesnáším, když za mě dělají práci. Typický míšenci, všechno by hodili na někoho jiného!" lamentovala Hikari. Daisuke si nemohl pomoct a protočil jeho zelené oči v sloup.
,,No promiň?!" štěkla po ní dívka, mohla být tak o rok mladší než Hikari, která už ji nechtěla poslouchat. Měla černé vlasy a zelené oči. Jedna z těch né-moc častých Midori a Kuro. ,,Míšenci i čistokrevní jsou úplně stejní! Všichni jsme lidi! Všichni jsme Shinobi! Jedna rodina! A já ti nedovolím, abys o nás takhle mluvila!" Naštvaně vstala a oddupala směrem k Hikari. Ta jen dál, v klidu seděla na zemi, ani se po dívce neohlédla.
,,O ano, ano. Ještě mi vyprávěj, jak jste lepší, protože nejste povrchní." Hikari uraženě založila ruce. Měla všechno právo cítit se nadřazeně. Byla stoprocentní aka. Viděla celý svůj rodokmen, a nikdy v něm nebyl nikdo mimo klan Aka. Byla čistokrevná.
,,Tyyyy-" dívka už se po ní chystala vystartovat, ale Miki ji chytil než po Hikari skočila.
,,Reiko, uklidni se." Pokusil se jí uklidnit Miki. Hikari si rázně stoupla a podívala se dívce hluboko do zelených očí.
,,Ne." Přerušila ho Hikari ,,Bude nejlepší, když si to vyřídíme z očí do očí. Tak povídej. Řekni mi, co si o mě myslíš? Co si myslíš o čistokrevných? Povídej. Máš jedinečnou příležitost, protože poslouchám."
,,Hikari, na tohle teď není čas-"
,,Ticho ty!" okřikla Daisukeho Reiko ,,Myslím si o tobě, že jsi povrchní zbabělec který jen štěká, ale když na to přijde, stáhne ocas a uteče! Stejně jako všichni čistokrevní jako ty!"
,,A-ale no tak! Nehádejte se! To nám nepomůže!" snažil se je znovu zklidnit Miki.
,,Ale ano, určitě nám to pomůže!" odsekla jednoduše Hikari a podívala se zpět na Reiko ,,Jestli jste tedy tak úžasní, proč jsme vás museli celý den zachraňovat?!"
,,To není pravda! Ani nevíš, jak tvrdě jsme bojovali!" ohradila se dívka.
,,Ticho obě dvě!!" okřikl je Daisuke ,,Jak si myslíte, že nám pomůže dohadovat se tady?! Jsme přeci jedna rodina a jsme si rovnocenní! A přesně v takovéhle situaci by jsme si měli pomáhat!"
Obě na něj upřeli pohledy, a Daisuke se trochu začal obávat reakce. Ale stál si pevně za svým.
První se urazila Hikari a otočila se Daisukemu zády.
,,Hmph! Jsi oficiálně vyloučen z okruhu mých přátel!" zahučela hnědovláska do límce svého pláště ,,Lucy, Kine, pojďte! Jdeme si založit kroužek čistokrevných Tokage." Zavelela Hikari a s tím táhla Rina i Lucy do druhého rohu cely.
,,Já jsem ale Rin…"povzdechl si černovlásek.
,,A-ale no tak..Kari…. To snad nemyslíš vážně?" hlesl nechápající Daisuke. Hikari to ale očividně myslela víc než vážně.
,,Arogantní blbka." Zahučela si pro sebe Reiko a sedla si na zem. ,,Jmenuju se Reiko. A ty jsi Daisuke, že?" usmála se podávajíc mu ruku. Daisuke s pokývnutím ruku stiskl.
,,Jo. Těší mě." Usmál se hnědovlásek ,,Není vždy taková.. Tedy… Většinu času ano, ale má své světlé chvilky. Je tak prostě vychovaná. A vždy taková byla.. Ještě pořád si pamatuju ty nenávistně pohledy, co na mě házela, brr.." Daisuke se při té vzpomínce otřásl.

,,Hikari, nebuď tvrdohlavá. Vždyť jsou to jen lidi." Povzdechl si znovu Rin když mu Lucy zavazovala ránu na ruce kusem oblečení.
,,Hmph, co ty o tom víš." Odsekla Hikari taky si stojíc za svým ,,Fajn, dělám to nerada ale asi budu muset."
,,Co, chystáš se zase spojit s tvým ještěrem?" zeptala se Lucy, když se pyšně podívala jak se jí zavázání povedlo.
,,Hah, to určitě." Hikari se uraženě otočila na mříže a zhluboka se nadechla. ,,Tohle mě jednou zabije.." povzdechla si.
,,Aaaaaaaaaaaaaa!!" vykřikla Hikari a s tím nakopla želář karate kopem. Když si slehl prach všichni si všimli poměrně velké díry, kterou to vytvořilo. Všichni se úlevně zaradovali.
,,Hmph." Odfrkla si Reiko naštvaně. Daisuke se jen soucitně podíval.
,,Ale ale…" ozval neznámí hlas z chodby ,,Kdyby jste prostě počkali, odemkli bychom dveře." Ušklíbl se příchozí Mashiba. Všichni ztuhli a zatli pěsti- Hikari hlavně protože to bylo všechno totálně zbytečné.
,,Náhodou jsme zaslechli vaši malou hádku, a protože čistokrevní nemají vlastně žádnou cenu, co kdybychom si s nimi užili trochu zábavy po našem?" s tím se černovlasý muž koukl po Hikari. Ta ztuhla ještě víc než předtím- pokud to vůbec bylo možné. Ještě než kdokoli stihl zareagovat, Lucy i Hikari byli vytažené z cely.
,,To je zlé." Blesklo oběma hlavou. Ale ještě pořád byli vyčerpané a zraněné z předešlých bojů. Kdyby se pokusili bránit, k ničemu by to nebylo.
,,S těma dvěma si dělej co chceš, Azami." Černovlasý muž se podíval na černovlasou ženu opírající se o stěnu vězení ,,A vy ostatní tu buďte hezky hodní, než přijede vás kupec."
S tím muž odešel, a s sebou odtáhl i dvě vzpírající se dívky. Azami přejela Rina i Daisukeho modrýma očima a naznačila dalším dvěma mužům, aby je vzali za ní.

,,Daisuke-kun!" křikla ještě Reiko než hnědovlásek zmizel za rohem. Jeden z těch dnů, kdy si řeknete "Proč jsem vůbec vylízal z postele?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se můj blog?

Úžasný!! 40.6% (86)
Jasně 19.8% (42)
Ale jo, fajn 13.2% (28)
Je co vylepšovat 13.7% (29)
Nelíbí... 12.7% (27)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama